Autor: administrator 13.10.2014 1 Komentář

Bolí vás oči?

 

Bolesti očí jsou častým problémem, se kterým se potýkáme. Troufám si říci, že se s nimi potká každý člověk během svého života. Dokážou být velmi ostré, nepříjemné a život omezující, jelikož snižují schopnosti ostrého vidění, vidění se stává nepříjemným. Je vhodné rozlišovat mezi bolestí obou očí a jednoho oka, vzhledem k tomu, že se může jednat o různé nemoci i s různými příčinami a následky, s jinou závažností.

Příčiny bolesti oka

Bolest jednoho oka může být způsobena:

 

• Glaukom (zelený zákal) – glaukom je onemocnění docela časté, vyskytující se většinou u dospělých lidí, existuje však i glaukom novorozenců. Jde o onemocnění očí spojené s vysokým tlakem uvnitř oka, který tlačením na oční struktury, způsobuje jejich poškození. Zelený zákal způsobuje postupnou ztrátu vidění, především zužování zorného pole, až dojde k tomu, že oko vidí pouze to, co se nachází přímo v jeho pohledu, ne však okolní věci, jak je tomu u normálního oka. Glaukom jako takový je onemocnění probíhající dlouhodobě bez větších příznaků, proto bohužel lidé často přicházejí až v pokročilém stádiu, kdy se u nich začíná projevovat zužování zorného pole. Může však dojít k akutnímu záchvatu glaukomu, kdy se náhle zvýší tlak v oku natolik, že dojde k velké bolesti hlavy na straně postiženého oka, k bolesti samotného oka, nemocný může zvracet, má zamlžené vidění a trpí světloplachostí. Tento stav by měl být co nejdříve léčen, jelikož může nenávratně poškodit zrak.
• Záněty spojivky – záněty spojivky jsou zřejmě nejčastější příčinou bolestí oka. Začínají často jednostranně, avšak šíří se i na druhé oko, jsou proto popsány v článku Bolest očí.
• Méně častými záněty, které však jsou velmi závažné a hrozí až ztrátou zraku, jsou záněty hlubších částí oka. Nejčastěji k nim dochází po poranění oka cizím předmětem. Záněty zadních oblastí oka se neprojevují bolestí, ale náhlými výpadky vidění, zde je VŽDY nutné co nejdříve navštívit očního lékaře.
• Ječné zrno – jde také o častou příčinu bolesti v oku, která je také zánětlivá. Jde o zánět žlázky víčka. Projevuje se bolestivou hrudkou ve víčku, otokem víčka. Léčbou je místní podávání antibiotik ve formě mastí či kapek do oka. Podobně se mohou projevovat i jiné záněty v oblasti víček, pokud samy neustupují nebo způsobují obtíže, je třeba navštívit očního lékaře.
• Cizí těleso, poranění – jde také o velmi časté příčiny bolesti oka, ve většině případů jednostranné. Cizí tělesa vyvolávají zánět mechanickým drážděním spojivky, která je typicky překrvená, červená a to hlavně v místě největšího dráždění. Oko se snaží cizí materiál vyplavit, takže nadměrně slzí, mrká, při větším podráždění jsou víčka mimovolně zavřená, stažená. Pokud jde o zrnko prachu, písku, řasu apod., můžeme se pokusit vyndat toto tělísko sami například namočenou tyčinkou do uší, vždy umytýma rukama. Pokud však si netroufáme, tělísko nemůžeme najít, nebo je ostré, zabodnuté v oku, NIKDY neodstraňujeme sami a vyhledáme pomoc očního lékaře. Po každém vniknutí cizího tělesa hrozí zánět spojivek, při poranění hlubším i hlubokých částí oka, jež jsou velmi bolestivé a hrozí ztrátou zraku, proto by měly být jakékoliv známky zánětu (bolest, zčervenání, otok víček, slzení)vždy prohlédnuty lékařem. Další příčinou může být poranění chemickými látkami, které se do oka dostaly neopatrným zacházením. Jde o domácí úklidové přípravky, pracovní úrazy, či úrazy dětí ve školních laboratořích. První pomocí zde je okamžitě začít dlouhodobé vyplachování oka či očí pod tekoucí vodou – rozevřít víčka, pustit studenou vodu z kohoutku a nechat ji stékat po oku klidně i několik minut až desítek minut trvale. Jde o snahu vypláchnout látku z oka. Vždy voláme pomoc (155) a do jejího příjezdu můžeme oko vyplachovat.
• Typickou bolestí za jedním okem se projevuje zánět optického nervu vedoucího informace o obrazu z oka do mozku. Jde o onemocnění závažné, projevující se náhlou ztrátou všech zrakových funkcí na daném oku a bolestí za okem především při jeho pohybech. Často sice dochází k obnovení všech zrakových funkcí, ale může dojít k poruše nervu a tím k jednostranné slepotě. Příčinou jsou viry i bakterie, je to také často první příznak roztroušené mozkomíšní sklerózy.
• Jako bolestí oka se mohou projevovat i onemocnění v jiných místech – např. záněty zubů, migréna, záněty dutin.

Bolest oka a rizikové faktory

Rizikovými faktory u zánětů jsou kontakt s nemocnými lidmi, zanesení mikrobů do oka neumytýma rukama, anebo spolu s cizím tělesem. Je potřeba vyvarovat se neopatrnému zacházení s chemickými látkami, také důsledně doléčit jiná onemocnění v oblasti hlavy. Následky prostých zánětů nejsou žádné. U zánětů hlubších částí oka či optického nervu, hrozí ztráta zraku, stejně jako u poranění oka ať už mechanického, nebo chemického. Je proto vždy potřeba vyhledat očního lékaře – zrak máme jen jeden a život bez něj je velmi složitý.

 

Pociťujete-li Vy, či někdo ve Vašem okolí bolesti oka, které neustupují, neváhejte a poraďte se prosím se svým lékařem, který vše zváží a může Vás odeslat k očnímu lékaři pro další vyšetření a léčbu.

Příčiny bolesti očí

K nejčastějším příčinám bolestí očí patří:

 

• Zánět spojivek (konjunktivitida) – asi nejčastější příčinou bolestí očí je zánět spojivek, čili průsvitné blány pokrývající jak samotné oko, tak vnitřní stranu víček. Spojivka plní mnoho funkcí, především obrannou, ochrannou (jsou zde umístěny buňky obranného systému, tvoří určitou ochrannou bariéru) a také se v ní nacházejí žlázky, které produkují významné látky tvořící část slz. Nejčastější záněty můžeme rozdělit na virové a bakteriální, tedy podle původců. Existují i záněty způsobené parazity, plísněmi apod., ale ty nejsou tak časté. Pro bakteriální zánět je charakteristický kromě bolestí daného oka také hlenohnisavý nažloutlý hustý výtok v oku, který lepí a víčka bývají především po probuzení slepené, oko je prokrvené, červené. Toto onemocnění vyžaduje léčbu antibiotiky, která bývají podávána nejčastěji ve formě kapek či mastí přímo do oka, v případě závažnějšího zánětu i celkově v tabletách. Virové záněty spojivek charakterizuje kromě bolesti (mluví se o pocitu písku v očích) a zarudlého oka/očí, průhledný výtok – oko jakoby více slzí, stejně tak, jako u bakteriálního zánětu, může být přítomný otok víček. Léčí se nejčastěji kapkami s desinfekčními vlastnostmi a mastmi na noc. Antibiotika zde, jako na každou virovou infekci, nejsou účinná. Často tyto záněty po postižení jednoho oka přecházejí na oko druhé, potom jde již o bolest obou očí (viz článek Bolest očí). Zánět spojivek může být však vyvolán i bez účasti mikrobů – UV zářením, výpary dráždivých plynů a velmi časté jsou záněty alergické. Nezávisle na příčině, se tyto záněty podobají projevy – jde o bolest v očích, štípání, pálení, přidává se zarudnutí očí, zvýšené slzení, projevuje se také světloplachost – pohled do světla je pro člověka nepříjemný, nepříjemný je přechod z tmavších místností do dobře osvětlených prostor.  Je zde potřeba se především vyhnout rizikovým faktorům (látkám vyvolávajícím alergii, výparům, kouři z cigaret apod.). UV záření proniká o něco hlouběji do oka – typické pro něj je postižení rohovky, která je nejvíce inervovanou tkání v těle. Proto je její poškození velmi bolestivé. K tomuto dochází především vlivem nepoužívání ochranných brýlí při sváření, či vlivem nepoužívání brýlí během jasného slunečného dne na horách, ale i v městě, pokud je zde sníh. Dochází ke vzniku tzv. sněžné slepoty, čili opět poškození rohovky. Obě poškození se projevují velmi silnou bolestí očí, která nastupuje typicky po několika hodinách od poškození – nejčastěji v noci. Toto postižení samo odezní s odstupem maximálně několika dní, je však velmi nepříjemné. Nezapomínejte proto chránit sebe i své blízké slunečními brýlemi a při sváření dodržovat bezpečnostní pokyny – nosit speciální brýle.
• Další příčinou bolestí očí je syndrom suchého oka – jde o onemocnění v dnešní době čím dál častější s rozmachem za poslední desetiletí. To vše vlivem zvyšujícího se počtu hodin strávených před počítačovou obrazovkou. Pro naše oko jsou velmi důležité slzy – jsou roztírány mrkáním po povrchu spojivky a nesou v sobě výživu a ochranné protibakteriální látky. Oko sledující monitor mrká méně často a tím dochází k vysušování spojivky i rohovky uložené pod ní, k její nedostatečné výživě. Syndrom suchého oka se projevuje pocitem pálení očí, písku v očích, pocitem rozostřeného vidění. Úlevou je zavření očí. K léčbě se používají speciální kapky, je třeba se také co nejvíce vyhýbat práci s počítačem, dělat si přestávky.
• Dalšími příčinami jsou – tzv. refrakční vady čili dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, pro které máme nevhodné brýle, anebo o těchto vadách nevíme. Spolu s bolestí očí se vyskytují i bolesti hlavy. Dále je možné poranění obou očí např. chemikáliemi, častější je však poškození jednoho oka cizím tělesem. Bolest očí může také způsobit jakékoliv horečnaté onemocnění (např. chřipka). Tyto bolesti pomíjejí spolu s příčinou – nemocí. Bolesti očí se vyskytují také u migrén, zánětů dutin atd.

Bolest očí a rizikové faktory

Rizikové faktory se liší podle typu onemocnění. U zánětů je to kontakt s podobně nemocným, nebo stačí i dotek očí neumytýma rukama. Co se neinfekčních zánětů týče, je zde rizikový styk s různými dráždícími látkami, látkami vyvolávajícími alergii, nepoužívání ochranných prostředků. Oči může poškodit opakovaná práce s počítačem, ať už vlivem zaměstnání, nebo trávení svého volného času před obrazovkou. Následky výše jmenovaných příčin bolestí očí nemusí být žádné. U zánětů však může dojít ke zkalení čočky, poruše zraku a vzniku tzv. šedého zákalu, poleptání či jiné chemické poškození oka často vede k úplné jednostranné ztrátě vidění. Syndrom suchého oka by měl být léčen, jinak také může vést k porušení i hlubších struktur a k vzniku poruch vidění.

 

Máte-li pocit, že byste Vy, nebo někdo ve Vašem okolí mohli trpět některým z těchto onemocnění, pociťujete-li bolestí očí, neváhejte a obraťte se prosím na svého lékaře, či přímo na lékaře očního.

A na závěr ještě pár (neověřených) zajímavostí

1. Ženy mrkají častěji

Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a napomáhá odvodu slz do slzných cest. Slzné žlázy produkují denně asi jeden mililitr slz. Slzný film má důležité funkce – je prvním optickým rozhraním, omývá i chrání rohovku a spojivku, navíc má antibakteriální efekt. Příčin snížené tvorby slzného filmu je řada. U žen za to často mohou hormonální změny. Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, mrkají až o třetinu častěji než muži.

2. Zdravé slzy

Podle statistik ženy pláčou 60krát do roka, muži jen 15krát. Slzy jsou v určitém množství pro zdraví oka nepostradatelné. „Zvlhčují povrch oka, aby byl hladký a lesklý. To je důležité pro kvalitu vidění a pro to, aby víčko mohlo po oku jemně klouzat. Pokud má člověk málo slz nebo jsou nekvalitní, vede to ke zrakovým obtížím, k podráždění oka a zvyšuje se riziko infekce oka,“ upozornil přednosta Pavel Stodůlka z oční kliniky Gemini.

3. Barva očí nemusí být dědičná

Většina dětí se narodí s modrou či šedomodrou barvou očí, jejich skutečné zbarvení se ale ukáže až kolem půl roku věku. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako oni.

4. Modroocí lidé jsou více nemocní

Barva očí je určována množstvím pigmentových buněk v duhovce. Pigmentace se vytváří v prvních měsících života, proto mají novorozenci duhovky většinou modré. Modré oči často nacházíme u osob s nízkým fototypem. Tito lidé mívají světlou pleť, blond nebo rusé vlasy, jejich kůže je velmi citlivá na slunce, často a rychle se spálí. U těchto osob je zvýšené riziko vzniku nádorů kůže včetně obávaného melanomu.

5. Oko umí rozeznat 10 milionů barev

Plamen svíčky je v noci možně vidět na vzdálenost až 27 kilometrů. Zdravé lidské oči dovedou odlišit drobné předměty na vzdálenost asi 80 metrů. Názory na počet odstínů barev, které je lidské oko schopno rozeznat, se liší. Některé zdroje však hovoří až o 10 milionech barev.

6. Kýchnout s otevřenýma očima nejde

Kýchání je vůlí neovladatelný reflex, který vzniká drážděním receptorů nosní sliznice a udržuje průchodnou dutinu nosní. „Větší množství hlenu podráždí receptory a po silném nádechu se prudkým výdechem dutina uvolní. Kýchací reflex zahrnuje kontrakci několika skupin svalů, mimo jiné svalů víček. Existuje hypotéza, že lidé oči zavírají proto, aby je při kýchání chránili před vymrštěnými choroboplodnými zárodky. Když kýchne člověk za volantem, ujede při běžné městské rychlosti 14 metrů poslepu,“ vysvětlil Pavel Stodůlka.

7. Vývoj do sedmi let

Oko se začíná vyvíjet už během čtvrtého týdne těhotenství. „V období prvních šesti měsíců je dítě schopné zaměřit oči na předmět při pohledu do blízka. V jednom roce je zraková ostrost na úrovni asi 20 až 30 procent. Kolem sedmého roku už by dítě mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk,“ vysvětluje přednosta Stodůlka.

Zdroj: Medixa.org